cívka

Uspořádání závitů vodiče elektrického proudu se společnou osou a protékaných týmž proudem. Vinutí

cívky bývá zpravidla z izolovaného měděného drátu a je umístěno na kostře z izolačního materiálu. Vlastní indukčnost cívky je přímo úměrná druhé mocnině počtu závitů

a nepřímo úměrná magnetickému prostředí, kterým se její magnetický tok uzavírá. Cívka je charakterizována vlastní indukčností

L, elektrickým odporem

R, činitelem jakosti

Q, indukční reaktancí ωL, časovou konstantou τ = L/R a maximálním dovoleným elektrickým proudem nebo napětím. Podle účelu rozeznáváme například cívky budící (slouží k vytváření magnetického pole v daném magnetickém obvodu, například u reproduktoru

), cívky pupinační

(užívá se ke zvětšení indukčnosti kabelového vedení), cívky snímací (cívka užívaná v měřicí technice k snímání rozptylových magnetických polí), cívka vychylovací (cívka používaná k vytváření magnetického pole k vychylování svazku elektronů v obrazovce).