chtění
Jedna ze stránek volního jednání představující uchované (časově prodloužené) rozhodnutí, jež vyžaduje překonání protichůdně působících motivů. Ve scholastickém pojetí prezentovalo chtění zvláštní psychickou mohutnost (vis appetitiva); J. F. Herbart předpokládal chtění jako důsledek tlumení představ, zatímco W. Wundt nazýval chtění pudem, který je spojen s představami primárně. Podle Rubinštejnovy koncepce volního jednání vzniká chtění za předpokladu spojeni pudového přání se snahou dosáhnout cíle. Topologické a neurofyziologické hypotézy předpokládají existenci specifické mozkové struktury, jejíž činnost (integrovaná funkce ve vztahu k prosazujícím se motivům) vede k prožitku chtění v komplexu volního aktu.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
2. 9. 2002
Autor: -red-