československé legie

Dobrovolnické vojenské jednotky Čechů a Slováků za první světové války

. Označení legie se ujalo až po skončení konfliktu. Jednotky byly vytvořeny z iniciativy příslušníků československého zahraničního odboje v dohodových státech, bojovaly proti Rakousko-Uhersku a Německu. Podle míst formování a bojů se dělily na legie v Rusku

, ve Francii

a v Itálii

. Jejich členy byli čeští a slovenští zajatci v Rusku, Srbsku a Itálii a čeští a slovenští krajané v Rusku a ve Francii, kteří již roku 1914 utvořili malé dobrovolnické vojenské jednotky (Česká družina v Rusku a rota Nazdar ve Francii). Československé legie se zúčastnily řady bitev (u Zborova, Bachmače, Vouziers, Arrasu, Terronu, Dos Alta). Celkem bojovalo v legiích asi 90000 Čechoslováků, nejpočetnější byly legie v Rusku. V roce 1919 vzniklo v Československu několik organizací sdružujících bývalé legionáře – Svaz čs. legionářů, Družina čs. legionářů a Jednota čs. legionářů. Roku 1921 se sjednotily v Československou obec legionářskou. Tato organizace byla za první republiky jednou z hlavních opor politické skupiny Hradu, od roku 1924 vydávala deník Národní osvobození. V roce 1939 byla rozpuštěna, roku 1945 obnovena, v roce 1948 ji komunisté zrušili definitivně. Někteří její členové poté vstoupili do Čs. svazu protifašistických bojovníků.