čechoslovakismus

Politologie

[Čechoslovakizmus], ideologická a politická koncepce, která definuje Čechy a Slováky jako jeden jednotný národ československý. Z tohoto jednoho československého národa pak vycházejí dvě větve; česká větev, která užívá jazyk český a slovenská větev, jež užívá jazyk slovenský. Čechoslovakismus jako teorie vznikl již v 19. století, a velice aktuálním se stal už před rokem 1914, když jeho předními hlasateli byli T. G. Masaryk, E. Beneš a V. Šrobár. Za 1. světové války poskytl určitou ideovou základnu v boji za spojení českých zemí a Slovenska v samostatný československý stát (ČSR). Po vzniku ČSR se stal oficiální státní ideou. Tato idea československého národa byla zakotvena i v ústavě ČSR z roku 1920 a zdůvodňována nutností vnitřního upevnění republiky. Čechoslovakismus byl odmítán slovenskými autonomisty i českými a slovenskými komunisty, proto ho roku 1945 Košický vládní program odmítl a prohlásil ČSR za stát dvou bratrských rovnoprávných národů – Čechů a Slováků. Definitivní úprava vztahů českého a slovenského národa na základě úplné rovnoprávnosti byla pak uskutečněna přijetím Ústavního zákona o československé federaci č. 143/1968 Sb., jímž se ČSR stala od 1.1.1969 federací dvou republik – ČR a SR. Koncepce čechoslovakismu byla definitivně překonána politickou praxí, když 1.1.1993 vznikly dva suverénní samostatné státy – Slovenská republika a Česká republika.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 10. 12. 2023
Autor: -red-

Odkazující hesla: Anton Štefánek, hlasisté, Ivan Dérer, Milan Ivanka, Vavro Šrobár.