Carlos Saura

*4.1.1932 (Huesca, Aragonie, Španělsko) – †10.2.2023, významný španělský filmový režisér a scenárista a jeden z nejuznávanějších světových filmařů. Pocházel z umělecké rodiny, matka byla pianistka, bratr Antonio Saura

byl malíř. Začínal jako profesionální fotograf. Nejprve studoval na technice (1950–1953) a potom na Vysoké filmové škole v Madridu (1953–1957), kde dalších šest let působil jako pedagog. Později se navzdory politickým tlakům prosadil jako režisér a získal velké mezinárodní uznání jako představitel autorské kinematografie (na všech svých filmech se podílí i jako scenárista), navazující sžíravou satiričností svých děl na filmy Luise Buñuela

. Spolupracoval se stálým okruhem tvůrců, mezi něž mj. patřili scenárista Rafael Azcona (1926–2008), kameraman Teo Escamilla

(1940–1997), skladatel Paco de Lucia (1947–2014), herec Antonio Gades

(1936–2004) a herečky Geraldine Chaplin

a Laura del Sol. Velký vliv na jeho tvorbu mělo dlouholeté manželství s Geraldine Chaplinovou, která vytvořila hlavní role v jeho nejslavnějších filmech 70. let, díky nimž proslul jako mistr ponorů do tajemství paměti a času, spojených s prvky společenské kritiky, zejména frankistického režimu. Z jeho tvorby 80. let je významná trilogie tanečních filmů, natočených ve spolupráci s Antoniem Gadesem (F. García Lorca: Krvavá svatba, Carmen a Čarodějná láska). Kromě režie se věnoval i různým kinematografickým aktivitám. Byl celkem třikrát ženatý (s režisérkou Adelou Medrano, herečkou Geraldine Chaplin a režisérkou Eulálií Ramón) a měl několik dětí i mimo manželství.

Vybraná filmografie (režie + scénář nebo spolupráce na něm): celovečerní debut o delikventní mládeži Páskové (1959), historický dobrodružný snímek Pláč pro banditu (1963), dramatická evokace španělské občanské války Hon (1965; Stříbrný medvěd na MFF v Berlíně), černá komedie Peppermint frappé (1967; Stříbrný medvěd na MFF v Berlíně), komorní drama Stres ve třech (1968), drama manželského odcizení Doupě (1969), groteskní tragikomedie Zahrada rozkoší (1970), drastické společensko – politické podobenství Anna a vlci (1972), triptych psychologických dramat, v nichž se prolíná minulost se současností a v nichž dominují traumatické zážitky z dětství, Sestřenice Angelika (1973; Zvláštní cena poroty na MFF v Cannes), Starý dům uprostřed Madridu (1975; Zvláštní cena poroty na MFF v Cannes) a Eliso, můj živote! (1977), komorní politické drama s tématem mučení a násilí Zavázané oči (1978), alegorický obraz frankistického režimu Maminka slaví 100. narozeniny (1979), psychologická studie mladých gangsterů Rychle, rychle (1980; Zlatý medvěd na MFF v Berlíně), první snímek ze série tanečních filmů F. García Lorca: Krvavá svatba (1981), psychologické životopisné drama Antonieta (1982), taneční drama na motivy novely Prospera Mériméea a opery Georgese Bizeta Carmen (1983; Cena za umělecký přínos na MFF v Cannes, Cena BAFTA a nominace na Oscara

a na Zlatý glóbus

za nejlepší cizojazyčný film), taneční film Čarodějná láska (1986), dobrodružný historický velkofilm a podobenství na téma moci El Dorado (1987), meditativní snímek o svatém Janovi z Kříže Temná noc (1988), drastické drama o znásilnění a pomstě Střílej! (1993), taneční drama Tango (1998), životopisné drama Goya en Burdeos (1999), baletní zpracování biblického příběhu Salomé (2002), taneční snímky Iberia (2005) a Flamenco, flamenco (2010), koprodukční (Španělsko, Mexiko) muzikál El Rey de todo el mundo (2019), životopisné drama Picasso y el Guernica (2021).