bitva u Coronelu

Vojenství

Britsko-německá námořní bitva za první světové války (1914). Po vypuknutí konfliktu se německá Východoasijská křižníková eskadra pod vedením viceadmirála von Spee (dva pancéřové a tři lehké křižníky) nacházela v Tichém oceánu. Po obsazení její základny Čching-tao Japonci se von Spee rozhodl probít do německých přístavů. Nejdříve se však chtěl pokusit napadat britské obchodní lodě u jihoamerického pobřeží. Britové po zjištění přítomnosti německých křižníků u chilských břehů vyslali do oblasti svaz pod vedením kontraadmirála Cradocka (dva pancéřové a dva lehké křižníky), který byl podstatně slabší než německý. Skupiny se setkaly 1.11.1914, po západu slunce Němci zaútočili. Velká palebná převaha von Speeho lodí se rychle projevila a byly potopeny oba britské pancéřové křižníky. Cradock zahynul, zbylé lehké křižníky uprchly. Vítězná německá eskadra byla o měsíc později zcela zničena v bitvě u Falklandských ostrovů.

Vytvořeno: 16. 1. 2008
Aktualizováno: 16. 1. 2008
Autor: mim

Odkazující hesla: bitva u Falklandských ostrovů, Maximilian Spee.