Bělorusko

Státy / Evropa / V Evropě

Stát v Evropě.
Rozloha: 207600 km².
Počet obyvatel: 10235 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 49 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991).
Správní členění: 6 oblastí a obvod hlavního města.
Hlavní město: Minsk 1700 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Homel' 512, Mahilëu 367, Vicebsk.
Nejvyšší hora: h. Dzjaržynskaja 345 m.
Významné řeky: Dnjapro 2201 km, Zach. Dzvina 1020 km.
Hlavní etnické skupiny: Bělorusové 78%,Rusové 13%, Poláci, Ukrajinci.
Průměrný přírůstek obyvatel: 0,3% (1991-96).
Úřední jazyk: běloruština.
Gramotnost: 98%.
Náboženství: pravoslavní 60%, římští katolíci 8%.
Měna: 1 belaruský rubl (BYB) = 100 kopejek.
Hospodářství: středně rozvinutý průmysl, zemědělství.
HNP na 1 obyvatele: 2070 USD.

Ve starověku existovaly na území dnešního Běloruska slovanské kmenové svazy. Mezi 9. a 11. stoletím spadalo území střídavě pod Kyjevskou Rus, střídavě zde byla samostatná knížectví. Ve 14. století se země stala součástí Velkoknížectví litevského

, které později vytvořilo personální unii s Polskem. Během trojího dělení Polska v 18. století Bělorusko připadlo Rusku, v 19. století zde došlo k silné rusifikaci. Za napoleonských válek, v sovětsko-polské válce (1919–1921) i obou světových válkách utrpělo Bělorusko velké škody. Na základě Rižské smlouvy z roku 1921 západní část země zůstala Polsku, východní část se roku 1922 připojila k SSSR jako Běloruská SSR. Sovětská invaze v roce 1939 tato území opět spojila. Od 50. let bylo Bělorusko osidlováno ruskojazyčným obyvatelstvem. Roku 1991 vyhlásilo nezávislost, bylo zakládajícím členem SNS. V současnosti stojí v čele státu prezident Alexandr Grigorjevič Lukašenko, který je kritizován za rozsáhlé porušování lidských práv. Vojensky, hospodářsky i politicky úzce spolupracuje s Ruskem.

Vytvořeno: 26. 5. 2000
Aktualizováno: 21. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Alexandr Grigorjevič Lukašenko

, Bereza, Brest, Brestská oblast, Gomel, Grodno, Janka Lučyna, Lida, Minská oblast, Mogilëv, Mogiljovská oblast, Molodečno, Mozyr', Novopotock, Orša, Pinsk, rusko-polské války 1654-1667, Soligorsk, Svetlogorsk, Vilija.