baskická otázka

Komplex problémů spojených s postavením baskické národnostní menšiny. Baskové, etnikum mluvící neindoevropským jazykem příbuzným iberštině, žijí v severním Španělsku (650000 osob) a v jihozápadní Francii (150000 osob). Ve 14. století byli zahrnuti do Kastilského království, v jehož rámci se těšili politické svébytnosti, spočívají na klanových shromáždění, probíhající každé dva roky v tradičním baskickém centru v Guernice. Roku 1839 však kortesy v Madridu zbavily Basky samosprávy jako trest za jejich podporu Karla Bourbonského proti legitimní královně Isabelle II. Území bylo rozděleno do několika provincií. Na počátku 30. let 20. století se do čela Basků postavil Antonio Aguirre y Lecube, pod jehož vedením Baskové podporovali ta slib autonomie lidovou frontu. V říjnu 1936, tři měsíce po vypuknutí španělské občanské války, vyhlásili Baskové v městečku Guernica Baskickou republiku. Generál Franco však v dubnu 1937 barbarským leteckým útokem nechal zničit město Guernica. V červnu 1937 obsadil centrum Baskicka Bilbao, tímto přestala existovat baskická autonomie. Během Frankovy diktatury byly práva a jazyk Basků potlačovány a v roce 1974 zahájila teroristická organizace násilný boj proti Španělsku. Po Frankově smrti byla vyhlášena autonomie Baskicka. Terorismus trvá nadále.

Vytvořeno: 1. 10. 2008
Aktualizováno: 1. 10. 2008
Autor: -VS-