ázerbájdžánské výtvarné umění

Výtvarné umění

Umění na území Ázerbájdžánu se rozvíjí od konce 2. tisíciletí př. n. l. (skalní malby s loveckými výjevy u Baku, kamenné figurky zvířat), od 7. století př. n. l. v rámci íránského umění. Období křesťanského umění rozvíjející zejména pevnostní a chrámovou architekturu (poloostrov Apšeron, centrální kostel v Lekitu, 5.–6. století, bazilika v Kumu, 6. století) končí v 7. století, kdy se ázerbájdžánsé výtvarné umění včleňuje do sféry islámského umění. Dominujícím odvětvím je architektura proslulá věžovitými mauzolei (Marag, Karabaglar), mešitami (modrá mešita v Tabrízu), minarety, paláci a jinými stavbami zdobenými kamenořezbou a barevnými obklady. Také se rozvíjela středověká knižní malba a v uměleckém řemesle zejména výroba koberců. Pozdější úpadek ázerbájdžánského výtvarného umění je překonán až tvorbou ázerbájdžánských malířů (T. Narimanbekov), sochařů a architektů (M. A. Usejnov, autor přestavby centra Baku).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 20. 9. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Mikael Aleskerovič Usejnov.