avignonské papežství

[Aviňonské], období, kdy v Avignonu sídlili pod mocenským vlivem francouzských králů papežové. Působení papežů v Římě bylo ve 14. století ztíženo rozbroji ve městě (rody Colonna a Orsini, lidové hnutí). Odchod papeže z Itálie ovlivnila volba Francouze (roku 1305 v Perugii) Klimenta V., který se roku 1309 usídlil provizorně v Avignonu. Jeho nástupce Jan XXII. bývalý avignonský biskup, založil papežský palác a přeměnil Avignon ve středisko rozsáhlého papežského fiskalismu (obohacování kurie různými poplatky, zejména za církevní úřady). Karel IV. se snažil vymanit papeže z francouzského vlivu. S jeho podporou sídlil v letech 1367–1370 Urban V. v Římě. Dvojí volba v roce 1378 vyvolala papežské schizma. Od roku 1378 byl Avignon sídlem protipapežů. Benedikt XIII. (†1423) po svém sesazení koncilem v Pise v roce 1409 si udržel část stoupenců a přenesl své sídlo do Aragonu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 4. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: Bonifác VIII., Kliment VI..