argentinská hudba

[Argentýnská hudba], v níž převládá vliv španělské hudby. ud. kultura porobených Indiánů se neprosadila. Ve střední Argentině je rozšířena tradice gaučovské poezie, hudby s písněmi a množství tanců (kolem roku 1910 se do Evropy rozšířilo například tango). Černošské prvky do určité míry ovlivňují původní hudbu, v současnosti prakticky chybějí. Umělá hudba vyrůstá z původní lidové hudby a z evropské tradice, pěstované misionáři. V 18. století se rozvíjel hudební život zvláště v Buenos Aires. V roce 1821 zde byla založena filharmonie a roku 1822 hudební akademie. První národní opera La gala blanca (Bílá kočka) vznikla v roce 1877. Zakladem národní hudební školy se stal A. Williams. Jeho žáci většinou pokračovali ve folklórní tradici, teprve skladatelé narození koncem 19. století jsou zastánci novějších kompozičních směrů: například J. J. Castro (*1895 – †1968), J. C. Paz (*1897 – †1972), C. Gustavino (*1914), A. Ginastera (*1916). Z mladší generace V. Maragno (*1928, elektronická hudba), M. Kagel (od roku 1957 působí v Německu), A. Krieger (*1940, seriální hudba). Pro celou latinskoamerickou hudební kulturu má význam operní divadlo Teatro Colón v Buenos Aires, které bylo založeno v roce 1908.