Arelatské království

Středověký státní útvar mezi pohořím Jurou

a Středozemním mořem

, jedno ze tří dílčích království (s Německem a Itálií) římskoněmecké císařství, původně (do 12. století) Burgundské království. Název podle korunovačního měta Arles

. Římskoněmečtí panovníci užívali Arelatské království především jako nástupiště do Itálie, jejich bezprostřední moc v zemi byla značně omezená. Království bylo rozděleno na samostatné državy 4 velkých hrabství (Provence, Savojsko, Dauphiné, Franche Comté), 7 arcibiskupství (nejvýznamější Lyon, Vienne, Besangon) a 30 biskupství. Od 13. století převládl vliv francouských feudálů. Karel IV.

byl posledním králem korunovaným v Arles, roku 1378 jmenoval francouzského následníka říšským vikářem v Arelatském království. V 15. století bylo dovršeno rozdělení Arelatského království mezi Francii, Švýcarsko, Savojsko a Franche-Comté.