antifašismus

Politologie

[Řecky + italsky], ideově politický proud a masové hnutí, zrodil se jako reakce demokraticky orientovaných vrstev na postupný rozmach fašismu v řadě evropských zemí ve 20.–30. letech 20. století. Jeho nositeli jsou příslušníci různých sociálních skupin, politických směrů a církví, spojení programem obrany demokracie a míru před fašistickým ohrožením, rozcházející se ovšem v názorech na podstatu a historické příčiny fašismu a často i ve formách boje proti němu. Významnou antifašistickou sílu představovala demokratická kultura, jejíž reprezentanti ve 30. letech mnohokrát manifestačně odsoudili fašismus. S četnými projevy antifašismu se setkáváme v dílech předních světových umělců, zvláště spisovatelů (R. Rolland, T. Mann, S. Zweig, B. Brecht, K. Čapek, L. Feuchtwanger). Za 2. světové války se antifašismus stal společnou ideovou základnou hnutí odporu v jednotlivých zemích okupovaných fašistickými mocnostmi a v mezinárodním měřítku pak i protifašistické koalice velmocí. Protože ani po totální porážce fašistických mocností ve 2. světové válce nepominulo nebezpečí fašismu, který se stále projevuje v různých formách, má antifašismus své poslání i v dnešním světě. Tradice antifašismu zůstávají zdrojem poučení pro současný boj za demokracii, mír a porozumění mezi národy.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 26. 4. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Hans a Sophie Scholl, Svátopluk Štúr.