anticipace

Psychologie, termín zavedený W.Wundtem. Je to důležitá složka autoregulačních mechanismů lidské psychiky. S procesy označování a rozhodování vytváří fenomén aktivní orientace člověka. V procesu vnímání je příčinou neshody mezi skutečností a jejím vnímaným obrazem, i když nezakládá vztah protikladnosti mezi objektem a představou. Fylogeneticky se anticipace vyvíjela od prvotních forem vosku reakcí subhumánních živočichů k předvídání důsledků činnosti u člověka. Projevem anticipace je anticipační představa, vznikající na základě procesů signalizace a identifikace, těsně spojených se zpětnou eferentací. Anticipační představa je součástí celkové strategie jednání, v němž spoluurčuje dílčí taktické operace. Předpokládá se, že mechanismus anticipační představy vychází z anticípačního odrazu, jehož teorie je jednou z otevřených otázek současné psychologie.