Anaxagorás

[Anakságorás] z Klazomen, *asi 500 – †428 př.n.l., starořecký filozof. Byl nedůsledný materialista, ideolog otrokářské demokracie. Přenesl některé základní myšlenky iónské filozofie do Athén, kde působil jako profesionální filozof. Byl obažován z bezbožnosti, odsouzen k trestu smrti, zachránil se přesídlením do Lampsaku, kde založil filozofickou školu. Uznával nezničitelnost prvků hmoty, jež nazýval „semena věcí“, ale i jejich nekonečnou kvalitativní rozmanitost a nekonečnou dělitelnost. Zánik věcí je podle něho jen rozloučením jejich prvků, vznik jejich sloučením. Anaxagorova filozofie přírody byla nesena principem: „vše je ve všem“. V naivní podobě anticipoval některé myšlenky novodobé teorie množin a matematického nekonečna. Do kosmogonie zavedl k vysvětlení přechodu od chaotické směny látek k uspořádanému kosmu princip „rozumu“ (nús) jako aktu vládnoucího činitele. Charakterizoval jej jako „nejjemnější z látek“. Nicméně oddělení rozumu od ostatních látek se stalo etapou při formování idealismu v řecké filozofii.