Alžírsko

Státy / Afrika / V Africe

Stát v severní Africe, Demokratická lidová republika Alžírsko.
Arabsky الجزائر [Al-Džazá'ir].
Rozloha: 2 381 741 km².
Počet obyvatel: 43 600 000 (odhad 2020).
Hustota zalidnění: 17,7 obyvatele/km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1962).
Správní členění: 48 vilajetů

.
Hlavní město: Alžír [Al-Džazá'ir] 2,768 milionu obyvatel (2020).
Jiná města ( v tisících obyvatel): Ouahran 598, Constantine 450, Annaba 228, Sétif 186, Batna 185, Sidi bel-Abbés 155.
Nejvyšší hora: Tahat 2 918 m.
Významná řeka (jezera): Chéliff 650 km; Chott Melrhir 6700 km², Chott ech-Chergui 2000 km²
Hlavní etnické skupiny: Arabové 80%, Berbeři (většinou Kabylové) 20%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,72% (2017)
Úřední jazyky: arabština, berberština (od roku 2016).
Gramotnost: 62%.
Náboženství: sunnitští muslimové 99,5%
Měna: 1 alžírský dinár (DZD) = 100 centimů
Hospodářství: zemědělství, převažuje těžba nerostů
HNP na 1 obyvatele: 1520 USD

Původními obyvateli dnešního Alžírska byli kočovní Berbeři. Od 1. do 5. století území ovládali Římané (jako provincii Mauretania Caesarensis), které vystřídali Vandalové a Byzantinci. V 7. století zemi dobyli Arabové, kteří zde zavedli islám. V 16. století se území stalo součástí Osmanské říše a také základnou korzárů. Pirátství ukončila francouzská vojenská intervence, roku 1834 bylo Alžírsko připojeno k Francii. Do země se poté přistěhovalo mnoho Evropanů. V roce 1954 začala válka za nezávislost. Trvala do roku 1962, kdy skončily boje a po referendu země opět získala samostatnost. Po protivládních stávkách umožnila nová ústava v roce 1989 podíl na vládě i opozičním stranám. Roku 1991 se k moci dostali náboženští fundamentalisté, o rok později došlo k vojenskému převratu. Nový prezident Liamín Ziruál prosadil ústavní změny a přivedl islamisty zpět k dialogu. Od roku 2019 prezidentem Abdal Madžíd Tabbúni.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 23. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Abdal Madžíd Tabbúni

, Abdelazíz Bouteflika, al-Malghír, Alžír, Alžířané, Alžírská válka, Annaba, Atlas, Béchar, Bejaïa, Berbeři, Biskra, Biskra, Blida, Fátimovci, Fronta národního osvobození, Hamina Mohamed Lakhdar, Korsika, Maghrib, Mauretánie, Médea, Merínovci, Mers-el-Kébir, Mostaganem, Numidie, Ouargla, Ranavalona III., Raoul Salan, Rustumovci, Sadik Hadžeris, Saïda, Sidi-bel-Abbès, Sidi-bel-Abbès, Skikda, Táhert, Tamanrasset, Tébessa, Tlemcen, Udžda, Vahran, Vahran.