Aljaška

Anglicky Alaska, tradiční zkratka Alas. nebo Ak., poštovní zkratka AK, členský stát

USA

na severozápadě Severní Ameriky (včetně poloostrova Aljaška

) a přilehlých ostrovech. Největší stát USA s rozlohou 1 518 776 km², 736 081 obyvatel (1.4.2020), hlavní město Juneau

(32 113 obyvatel v roce 2018). Pásemná pohoří prostupnjí mohutným obloukem území státu od severu k jihu, vytvářejí kotliny protékané řekami (Yukon

aj.). Místy doznívající sopečná činnost. Nejvyšší hora je Mt. McKinley

, 6 194 m n.m., nejvyšší hora USA. Ledovce sestupují místy až k moři (Malaspina

). Arktické a subarktické podnebí. Celkem 12 velkých řek (Yukon

, Kuskokwim

), přes 3 miliony ledovcových jezer. Lesy zaujímají asi třetinu území. Velká ložiska surovin (zlato, ropa, zemní plyn, cín, uhlí chromity, rtuť). Průmysl dřevařský a dřevozpracující, rybářský a rybný. Ustupující chov sobů. Lov kožešinové zvěře (tuleň, sobol, rosomák, vydra, liška). Turistický ruch. Vojenské a letecké základny. Aljaška byla osídlena už koncem paleolitu

migracemi obyvatel ze severovýchodní Sibiře

. Roku 1741 u břehů Aljašky přistála ruská výprava vedená V. Beringem

. Roku 1799 rusko-americká společnost získala monopol na průzkum Aljašky. Roku 1867 byla uzavřena washingtonská smlouva, na jejímž základě prodala carská vláda USA Aljašku za 7,2 milionu dolarů. Do roku 1884 administrativně spadala do správy Oregonu

, v důsledku zlaté horečky na konci 19. století stanoveny v roce 1903 hranice s Kanadou

. Roku 1906 zřízena územní správa a 1912 dostala Aljaška omezenou samosprávu. Za 2. světové války hlavní americká vojenská základna pro arktickou oblast. 49. stát USA od 3.1.1959.