Zrinští

Zrinski – chorvatský šlechtický rod, jeden z nejmocnějších magnátských rodů uherského království. Odvozeni od chorvatsko-dalmatského rodu Šubičů, v roce 1347 obdrželi od uherského krále Ludvíka I. Velikého Zrin. Za Nikoly Zrinského (1493–1534) se stali předním rodem v Chorvatsku, získali hraběcí titul, (byli stoupenci Ferdinanda I. Habsburského). Jeho syn Nikola (kolem 1508–1566), manžel české šlechtičny Evy z Rožmberka (1537–1591), od roku 1542 chorvatský bán a velitel obrany uhersko chorvatské hranice na pravém břehu Dunaje. V srpnu až září 1566 velel legendární obraně Sigetu proti vojskům tureckého velkovezíra, v boji zajat a popraven. Jeho syn Jan (1565–1612) působil v Čechách, od roku 1597 sídlil v Rožmberku nad Vltavou, který také zdědil po smrti svého strýce Petra Voka z Rožmberka, zemřel bez potomků. Jiří Zrinský (†1626), přestoupil dočasně k protestantům, v roce 1620 jeden z defenzorů uherských protestantských stavů, od roku 1622 chorvatský bán, jako vojevůdce proslulý svou odvahou, v roce 1624 podřízen Valdštejnovi, údajně na jeho popud otráven, jeho starší syn známý pod jménem Zrínyi Miklós

(rod se pomaďaršíoval), Miklósův bratr Petr (1621–1671) bojoval s Turky, v letech 1665–1668 chorvatský bán, účastník Wesselényiho spiknutí proti Habsburkům, činil si nároky na chorvatský a uherský trůn, spolupracoval zejména s F. Frankopanem, po prozrazení a neúspěchu spiknutí zajat, popraven ve Vídeňském Novém Městě. Rod Zrínských vymřel v roce 1703. Viz také Zrinská Helena

.