zemědělské kulty

Náboženství

Agrární (rolnické) kulty – souhrn nábožensko-magických obřadů a pfedstav spjatých s obděláváním půdy a zemědělským ročním cyklem, jejichž cílem bylo dosažení uspokojivé úrody prostřednictvím získání přízně nadpřirozených sil a božstev. Nejstarší zemědělské kulty představují různé formy agrární magie, v níž se již pravděpodobně objevily prvky cykličností ročních období a plodnosti země, vázané symbolicky k cykličnosti jevů a plodnosti v obeoném slova smyslu (mytologéma umírajícího a zmrtvýchvstávajícího krále ča rodějníka zabezpečujícího úrodu a tak i štěstí kmene, objevené J. G. Frazerem). Komplex zemědělských kultů jako součást polyteistických náboženských soustav různých kultur a etnik se formoval v závislosti na rozvinuté struktuře agrární občiny, tj. v období přechodu předtřídní společnosti ve společnost třídní. V pestrém polyteistickém panteonu tzv. vegetačních, tj. k plodnosti a pIodivosti, růstu či úrodě se vztahujících mýtů, se diferencovala božstva vztahovaná k nejrůznějším aspektům zemědělského života. Vedle obrazu umírajícího a zmrtvýchvstávajícího božstva se rozčleňovaly i původně málo diferencované matriarchálně rodové představy, které byly postupně asimilovány (obdobně jako další prvky zemědělských kultů) nově vznikajícími náboženské systémy a kulty, zejména východní (orientální) provenience. Odtud byly více či méně složitými cestami vstřebávány náboženským myšlením antického světa a posléze některými modifikacemi ovlivnily i obsahovou a ideologickou strukturu vznikajícího křesťanství.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 19. 9. 2006
Autor: -red-