Zdeněk Velíšek

*28.2.1933 (Český Krumlov) – †18.6.2022, český televizní a rozhlasový novinář, překladatel a tlumočník. Narodil se do rodiny poštovního úředníka a vychovatelky. Během okupace byl otec za protinacistický odboj zatčen a uvězněn v koncentračním táboře. Po maturitě na gymnáziu v Děčíně absolvoval studia hispanistiky a bohemistiky na filozofické fakultě UK v Praze. Poté působil na ministerstvu zahraničí, kdo překládal diplomatické a právní dokumenty. V letech 1962–1968 pracoval pro Mezinárodní organizaci pro rozhlas a televizi – L’Organisation internationale de radiodiffusion et de télévision (OIRT), kde se mimo jiné podílel na rozvoji zpravodajské výměny mezi Eurovizí a Intervizí. Díky svým jazykovým znalostem navštívil od roku 1959 řadu zemí, např. Peru, Bolívii, Brazílii, Mexiko a Kubu. Na Kubu se ještě vrátil krátce jako překladatel v roce 1962 a podílel se na překladech učebnic do španělštiny. V roce 1968 nastoupil do Československé televize, do redakce zahraničního zpravodajství, odkud byl v roce 1970 propuštěn pro své názory a svou aktivní účast na televizním vysílání v období Pražského jara a v době invaze do Československa v srpnu 1968. K zahraničnímu zpravodajství se mohl vrátit až po roce 1989, jako programový editor a později šéfredaktor. I po ukončení profesionální kariéry dále externě spolupracoval s televizí, rozhlasem a internetovým portálem ČT24. Je autorem několika knih, zejména zahraničně-zpravodajských komentářů. V roce 2015 obdržel francouzské vyznamenání Řád umění a literatury stupně rytíř za neochvějné úsilí o šíření a propagaci francouzské kultury.

Vybraná bibliografie:   Svět týden po týdnu (2006), Svět, o kterých mi jde (2007), Svět tají dech (2009), Zdeněk Velíšek o Evropě (2015), Oni zblízka, my pod drobnohledem (2017).