Zdeněk Troška

*18.5.1952 (Strakonice), český filmový, televizní a divadelní režisér. Střední školu vystudoval na Lycée Carnot ve francouzském Dijonu. V roce 1978 ukončil obor filmové a televizní režie na pražské FAMU televizní inscenací Návrat. Již během studií upoutal pozornost svými studentskými snímky Odejít před svítáním a Vášeň. Je autorem několika krátkometrážních filmů, většinou s hudební tématikou. Na Barrandově debutoval v roce 1979 povídkou Poštovský panáček z debutantského triptychu Jak rodí chlap. Jeho první celovečerní snímek, komedie pro děti Bota jménem Melichar získal řadu ocenění, s kladným ohlasem se setkala i adaptace novely Aloise Jiráska

Poklad hraběte Chamaré. Záhy se začal zaměřovat na tvorbu pro děti, zejména na pohádky (Princezna ze mlejna), natáčené v klasickém českém duchu, a na „lidové“ komedie (série Slunce, seno...). Časem si vydobyl pozici jednoho z komerčně nejúspěšnějších českých režisérů a specialisty na zmíněné žánry, ale i kontroverzního tvůrce, který na jedné straně dokáže pro své projekty získat přední hvězdy českého showbyznysu, na druhé straně je však vděčným objektem filmových kritiků, kteří např. jeho sérii Kameňák považují za jedny z nejhorších filmů v historii české kinematografie. Dlouho připravoval náročný a nerealizovaný projekt o čachtické paní (téma nakonec zpracoval Juraj Jakubisko

) a dočkal se i téměř katastrofálního neúspěchu, kterým byl postižen nákladný a ambiciózní projekt Andělská tvář v produkci Jiřího Pomeje. Troška se na většině svých snímků podílí i jako scenárista. Příležitostně se věnuje i divadlu – režíroval muzikály v divadle Kalich a v Národním divadle inscenoval Verdiho

operu Don Carlos.

Vybraná filmografie (režie, není-li uvedeno jinak): povídka Poštovský panáček z kolektivního povídkového filmu Jak rodí chlap (1979), komedie pro děti ze školního prostředí Bota jménem Melichar (1983), komedie z prostředí jihočeské vesnice Slunce, seno, jahody (1983, + spol. na scénáři), historický snímek na motivy novely Aloise Jiráska Poklad s názvem Poklad hraběte Chamaré (1984, + spol. na scénáři), úspěšná pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987), vesnická komedie Slunce, seno a pár facek (1989, + spol. na scénáři), psychologický snímek ze života studentů a jeden z prvních českých filmů, který se pokusil zachytit atmosféru konce roku 1989, Zkouškové období (1990), další pokračování komediální série Slunce, seno, erotika (1991, + spol. na scénáři), úspěšná klasická pohádka Princezna ze mlejna (1994, + spol. na scénáři) a její pokračování Princezna ze mlejna 2 (2000, + spol. na scénáři), kriminální drama Jak chutná smrt (1995, herec), akční drama z prostředí kaskadérů Cesta peklem (1995, herec), hraný dokument Mňága – Happy End (1996, herec), podle pohádky Jana Drdy

Český Honza natočená pohádka Z pekla štěstí (1999, + scénář) a její volné pokračování Z pekla štěstí 2 (2001, + spol. na scénáři; současně s oběma snímky vznikly i jejich několikadílné televizní verze), neúspěšný romantický dobrodružný příběh podle románu Hany Marie Körnerové Andělská tvář (2002, + spol. na scénáři), série buranských komedií na motivy lidových anekdot Kameňák (2003), Kameňák 2 (2004) a Kameňák 3 (2004, + u všech dílů spol. na scénáři), televizní seriál Letiště (2006), pohádka na motivy pohádek Jana Drdy Nejkrásnější hádanka (ve stadiu natáčení).