zajištění závazku

Právo

Právo, jistota, souhrn právních institutů, jejichž cílem je spolupůsobit k řádnému a včasnému splnění právních povinností jednak posílením majetkové a procesněprávní situace věřitele, jednak hrozbou majetkové újmy dlužníkovi. Funkci zajištění závazku plni obecně samotná úprava závazkového práva, zejména právních sankcí (odpovědnost) a všech procesněprávních prostředků donucení. Zajištění závazku v užším (pravém) slova smyslu se uskutečňuje prostřednictvím speciálních právních institutů, jimiž podle povahy závazkových vztahů jsou zejména ručení, dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, omezení převodu nemovitostí, složeni do notářské úschovy, uznání dluhu, zástavní a zadržovací právo, smluvní pokuta a zajišťovací převod práva. Zajišťovací právní vztahy vznikají zpravidla smlouvou, výjmečně ze zákona či z úředního výroku. Jejich subjekty jsou věřitel a zajistitel, jímž může být dlužník či třetí osoba.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 8. 8. 2006
Autor: -red-