výpověď pracovního poměru
Právo
Jednostranný právní úkon účastníka pracovního poměru směřující ke skončení pracovního poměru uplynutím výpovědní lhůty. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná. Výpověď, která byla doručena druhému účastníku, může být odvolána pouze s jeho souhlasem, odvolání výpovědi i souhlas s jejím odvoláním je třeba provést písemně. Zatímco zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď pouze z důvodů výslovně taxativně vyjmenovaných v zákoně. Výpovědní důvod musí být ve výpovědi skutkově vymezen tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem, jinak je výpověď neplatná. Důvod výpovědi nelze dodatečně měnit.
Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. Výpovědní doba je stejná pro zaměstnavatele i zaměstnance. Obecně činí dva měsíce.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
25. 7. 2007
Autor: -red-