východoslovenské rolnické povstání 1831

Největší rolnické protifeudální povstání na Slovensku, nejmasovější v Uhrách od dob Jiřího Dóži (G. Dózsy). Bezprostřední příčinou povstání bylo pronikání cholerové epidemie z Haliče a násilná preventivní opatření vrchnosti (omezováni styku obyvatel, zákaz sezónních prací, vnucování léků a dezinfekce) proti nákaze. První nepokoje vypukly 24.7.1831 v Zemplínské Teplici, odkud se řetězovitě rozšířily po celé zemplínské, šarišské a Spišské stolici. Přes určité organizační přípravy (P. Tasnády) mělo povstání živelný charakter. Během srpna 1831 byly nekoordinované povstalecké akce vojskem potlačeny. Následující represálie pánských stanných soudů musely být ukončeny vyhlášením amnestie dne 8.11.1831.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Peter Tasnády.