výbojka

Umělý světelný zdroj, u něhož světlo vzniká při elektrickém výboji v plynech nebo v kovových parách nebo v jejich směsi. Podle tlaku, ve kterém výbojky pracují, se děli na doutnavky, nízkotlaké výbojky a vysokotlaké výbojky. K osvětlování se nejčastěji užívají výbojky s kovovými parami (rtuti, sodíku), popřípadě se směsi rtufových par a produktů štěpení halogenidů. Mezi nízkotlaké výbojky patři zářivky a nízkotlaké sodíkové výbojky, mezi vysokotlaké výbojky patři výbojky rtutové s luminoforem nebo bez něho, výbojky sodíkové vysokotlaké a výbojky halogenidové. Pro speciální účely se užívají výbojky emitující monochromatické světlo, například výbojky xenonové.