vozovka

Zpevněná část komunikace určená k jízdě vozidel. Vozovka se skládá obvykle z několika vrstev. Horní vrstva, po níž vozidla pojíždějí, se nazývá kryt. Je z jedné nebo více vrstev, nejčastěji ze dvou, z obrusné vrstvy a ze spojovací vrstvy (binderu). Kryt spočivá na podkladu, zpravidla vícevrstvovém, přenášejícím tlak do spodních vrstev. Pod podkladem na podloží je podsyp

nebo geotextílie. Konstrukce vozovky se klade na pláň (urovnaný povrch silničního tělesa), která tvoří povrch podloži vozovky. Podloži vozovky je vrstva nasypané nebo rostlé zeminy, do niž do aktivní hloubky zasahuji vlivy zatížení a klimatických účinků. Obrusná vrstva vozovky má různou konstrukci. Pro lehkou dopravu stačí stabilizovaná zemina nebo živičný, popřípadě cementový makadam, výjimečně štěrková vozovka. Vozovka tuhá má cementobetonový kryt, vozovky netuhé mají ostatní druhy krytů. Viz také asfaltobetonový kryt

; asfaltový koberec

; litý asfalt

; živičný kryt vozovky

.