vojenská historie

Vojenství

A) vývoj vojenství od nejstarších dob do současnosti; b) věda, která zkoumá války a vývoj ozbrojených sil v minulosti v přímé závislosti na změnách sociálně ekonomických, materiálně technických a politických podmínek života společnosti. Vojenská historie sleduje několik tematických oblastí: historii válek (zkoumá sociální podmíněnost válek, jejich příčiny, charakter a cíle, vysvětluje jejich konkrétní průběh, výsledky a význam pro historický vývoj), historii vojenského umění (zabývá se vznikem a historickým vývojem způsobů a forem vedení válečných akcí na úrovni strategie i taktiky), historii výstavby ozbrojených sil (vývoj ozbrojených sil, jednotlivých druhů vojska, způsob jejich doplňování, složení a organizace), historii vojenské techniky (ukazuje příčiny jejího vzniku a rozvoje, zkoumá její typologie v historickém procesu a její vliv na vojenství v jednotlivých historických etapách jak z hlediska ovlivňování vojenského umění a změn ve výstavbě ozbrojených sil, tak z hlediska dopadu na průběh válečných akcí) a historii vojenského teoretického myšlení (jeho vývoj, jeho vztah k charakteru válek, k jejich přípravě a vedeni a k otázkám vojenského umění a organizace vojska). Do vojenské historie dále patří některá speciální odvětví (vojenské dějepisectví, statistika, archeografie, archeologie).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 7. 2006
Autor: -red-