vodní turbína

Fyzika

Lopatkový vodní motor měnící energii vody na mechanickou práci na hřídeli. Skládá se v zásadě z rozváděcího ústrojí (rozváděcího kola, dýzy), které usměrňuje průtok vody, a z oběžného kola, které vodě odebírá energii; u přetlakových vodních turbín je navíc sací trouba, která vodu ze stroje odvádí. Přeměna energie se děje dvěma způsoby: a) u tzv. vodní turbíny rovnotlakové se mění celý tlak vody daný jejím spádem v rychlost již v rozváděcím ústrojí a v kole oběžném zůstává tlak stálý (Bánkiho, Peltonova turbína); b) u vodní turbíny přetlakové se přeměňuje část tlaku v rychlost v rozváděcím ústrojí a jeho zbytek v oběžném kole, takže tlak v něm klesá (Francisova, Kaplanova turbina). Maximální zaručený průtok vody vodní turbíny při určitém spádu (jmenovitém nebo maximálním) se nazývá hltnost. Podle průtoku vody oběžným kolem jsou vodní turbíny axiální, tangenciální, podle polohy hřídele vodní turbíny horizontální, vertikální, šikmé, podle vstupní části jsou vodní turbíny spirální, kašnové, násoskové, přímoproudové. Zvláštním druhem je vodní turbína reverzní (čerpadlová). Malé turbíny se též nazývají mikroturbíny.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 5. 11. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: difuzor, Johann Andreas Segner, Segnerovo kolo.