voda

H₂O, sloučenina dvou atomů vodíku

a jednoho atomu kyslíku

, navzájem spojených polární kovalentní vazbou. Vazby atomů H, O a H svírají mezi sebou úhel 104,5°. Nesymetrií vzniká velký dipólový moment

, který určuje některé vlastnosti vody: je čirá, bezbarvá, v silné vrstvě namodralá kapalina, bez chuti a zápachu, teplota tání 0 °C, teplota varu 100 °C, při 3,98 °C má největší hustotu (1 000 g.cm^-3). Mrznutím se objem vody zvětšuje asi o 1/11. Voda je nejrozšířenější sloučenina. Vyskytuje se v přírodě ve skupenství plynném, kapalném a pevném. Čistá voda je nepatrně elektrolyticky disociována

za tvorby hydroxoniových kationtů H₃O⁺ a hydroxidových aniontů OH^-. Je neutrální a při 25°C je její pH

7. Je dobrým rozpouštědlem iontových sloučenin i mnohých plynů. Obsah hydrogenuhličitanu vápenatého

a hořečnatého v přirozených vodách byl dříve označován za tzv. přechodnou a obsah síranu vápeničitého za trvalou tvrdost vody

. Přechodnou tvrdost vody lze odstranit varem, přičemž rozpustné hydrogenuhličitany

přecházejí na nerozpustné sloučeniny, které se vylučují z roztoků. Voda je též součástí chemické struktury mnoha látek hydrátů

. V některých chemických sloučeninách individualita vázaných molekul vody úplně zaniká, například u hydroxidů

a kyselin

, které můžeme pokládat za hydráty výchozích oxidů

. Skutečnými hydráty jsou tzv. krystalohydráty, obsahujíci krystalovou vodu, například CuSO_4.5H₂0, a akvakomplexy, kde ligandem

jsou molekuly vody, například [Co(NH₃)₅(H₂0)]³⁺. Voda je základ života a hlavním faktorem ovlivňujícím řadu přirozených i umělých pochodů anorganického i organického světa. Na povrchu zeměkoule je rozdělena velice nerovnoměrně (oceány, pásma pouští, močály). Chemicky čistá voda je vzácná, prakticky vždy jde o různě silně koncentrovaný roztok mnoha druhů látek minerální i organické povahy. Taková voda se popisuje a posuzuje podle látek, které obsahuje. Z hlediska užíváni se rozlišuje voda pro zásobování (voda pitná), nezávadná při dlouhodobém působení na lidský organismus, dále užitková zdravotně nezávadná voda a provozní voda, jejíž jakost není podřízena hlediskům zdravotním, ale výrobním. Potřeba vody pro život lidské společnosti si vyžádala vznik řady vědních a technických oborů, například hydrauliky

, hydrobiologie

, chemické technologie vody, vodního stavitelství i vodní dopravy, plavby, vodárenství, stokování, lázeňství. Viz také aqua

.