vlnová teorie světla

Fyzika

Fyzikální teorie, podle které je světlo příčné vlnění elektromagnetického pole v oblasti vlnových délek asi 400–780 nm. Viz také světlo. Významná etapa ve vývoji teoretických představ o chování a podstatě světla, která byla vyvolána experimentálním poznáním jevů, v nichž se vlnová povaha světla projevuje (interference, difrakce). Základy vlnové teorie světla položil 1690 Ch. Huygens. V širším smyslu se vlnová teorie světla zabývá i zářením infračerveným a ultrafialovým. Viz také korpuskulárně vlnový dualismus, korpuskulární teorie světla, vlnová optika.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 21. 8. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Augustin Jean Fresnel, korpuskulárně vlnový dualismus.