vlastnost

Psychologie

Psychologie, relativně trvalý znak nebo rys konkrétního individua, ovlivňující jeho způsoby reagování na vnější nebo vnitřní podněty. Pojem vlastnost se užívá zejména v těch částech psychologie, které se zabývají zjišťováním psychologických, rozdílů mezi lidmi. Rozlišují se dva základní druhy vlastností: schopnosti a motivační rysy. Ty se opět dělí na obecně dynamické, tj. vlastnosti temperamentu, a na ty, které konkrétně určují zaměření činnosti subjektu. Psychologie osobnosti chápe vlastnost jako rysy či dimenze, představující popisné prvky osobnostní struktury. Ačkoliv jsou hypotetickými proměnnými vyvozenými z pozorovaných jevů, předpokládá se, že je lze v zásadě vztáhnout ke struktuře osobnosti a jejím vztahům k okolí. Pojetí vlastnosti obvyklé v psychologii osobnosti akceptuje soudržnost (konzistenci) jejího projevu v chování a prožívání jedince, obecnost (generalizovanost) jejich projevů u téhož jedince za různých okolností a všeobecnost (univerzálnost) jejího výskytu u lidí vůbec. Na základě rozboru různých pojetí vlastnosti lze provést jejich třídění založené na dělení podle obsahových stránek osobnosti (vlastnosti označující úroveň jakosti činnosti nebo funkce, jejichž zvláštním případem jsou schopnosti; vlastnosti označující snadnost vzniku, četnost, sílu a trvání psychické činnosti nebo funkce, dělící se dále na obecné a zvláštní, neboli sklony), na dělení podle psychických funkcí k nimž se vztahují (představivost), předmětů, na něž se vztahují (přátelskost), a činností, jichž se týkají (hravost), a na dělení podle převahy prvků prospěšnosti (sebeovládání) či škodlivosti (neuroticismus) v rámci psychické regulace činnosti. Vztahy mezi jednotlivými vlastnostmi mají stránku logickou (obdobně jako vztahy mezi pojmy) a reálnou (obdobně jako vztahy vzájemné podmíněnosti a působení). Z hlediska obecnosti a zvláštnosti existuje mezi osobnostními vlastnostmi buď vztah souřadnosti, nebo nadřazenosti a podřazenosti. Základním dělením je členění na vlastnosti chování označující trsy vzájemně korelujících projevů v chování, a na vlastnosti osobnosti v užším smyslu označující obecné činitele, které se v různé míře a spojeních v jednotlivých vlastnostech chování uplatňují.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 4. 9. 2006
Autor: -red-