Vjačeslav Vasiljevič Tichonov

*8.2.1928 (Pavlovo-Posad, Moskevská gubernie, Sovětský svaz) – †4.12.2009 (Moskva, Rusko), rusky Вячеслав Васильевич Тихонов, sovětský (ruský) filmový herec. Pocházel z rodiny vychovatelky v mateřské školce a textilního mechanika. Vyučil se soustružníkem, ale hned po válce zběhl k herectví, které v letech 1945–1950 vystudoval na moskevském VGIK (Všesvazový státní institut kinematografie). Sedm sezon byl členem Divadla filmového herce v Moskvě a poté až do roku 1989 hercem Filmového studia Maxima Gorkého. Díky svému mužnému a přitažlivému zjevu představoval dlouho typ lyricko – romantických hrdinů a sympatických chlapíků (zejména ve filmech Stanislava Rostockého) a postupně se vypracoval v populárního herce (období největší slávy zažil v 70. letech). Velký úspěch mu přinesla role Andreje Bolkonského v Bondarčukově čtyřdílné oscarové epopeji Vojna a mír a postava sovětského rozvědčíka v úspěšném televizním seriálu Sedmnáct zastavení jara (1972–1973). Dvakrát si také zahrál v československo – sovětských koprodukcích (Májové hvězdy a Píseň o stromu a růži). Vítězil v diváckých anketách a získal řadu uměleckých i státních vyznamenání – mj. titul národní umělec SSSR (1974) a Řád Za zásluhy o vlast III. stupně (2003). V roce 1979 o něm natočil S. Rostockij dokument Povolání – herec. Z manželství s herečkou Nonnou Morďukovovou (1948–1963) pocházel předčasně zesnulý herec Vladimír Tichonov (*1948-†1990), dcera z druhého manželství Anna Tichonovová (*1969) je majitelkou soukromého moskevského filmového studia Aktor.

Vybraná filmografie: válečné drama podle románu Alexandra Fadějeva Mladá garda I, II (1948), dobrodružné snímky Ve dnech míru (1950) a Trosečník z otrokářské lodi (1952), vesnické drama Rozcestí (1957), podle skutečné události natočené drama Uloupená loď (1958), drobné příběhy z květnových dnů 1945 Májové hvězdy (1958), dobrodružné drama Muž činu (1960), romantické drama Dva životy I,II (1961), válečné drama U sedmi větrů (1962), revoluční drama z roku 1917 Optimistická tragédie (1963), výpravná čtyřdílná adaptace románu L. N. Tolstého

Vojna a mír – Andrej Bolkonskij (1965), Vojna a mír – Nataša Rostovová (1965), Vojna a mír – Borodino (1966), Vojna a mír – Pierre Bezuchov (1967), studie z prostředí školy Dočkáme se pondělí (1968), dobrodružný snímek Člověk z druhé strany (1972), válečné drama My se vrátíme (1974), válečná epopej podle románu Michaila Šolochova

Bojovali za vlast (1975), drama …a jiné oficiální osobnosti (1976), poetický příběh o přátelství psa a jeho pána Bílý Bim, Černé ucho (1977), válečné drama Fronta v týlu (1978), normalizační agitka o stavbě pražského metra Píseň o stromu a růži (1978), válečné drama V týlu nepřítele (1982), politické drama Evropský příběh (1984), válečná epopej Boj o Moskvu – Agrese (1985) a Boj o Moskvu – Tajfun (1985), společenská satira Zabít Draka (1988), adaptace románu F. M. Dostojevského

Běsi (1992), oscarové drama z období stalinských čistek Unaveni sluncem (1994), romantické drama Bulvární román (1995), úvaha o životě H. Ch. Andersena

Život bez lásky (2006).