víra

Náboženství

Náboženská víra – přesvědčení o pravdivosti náboženského učení, obecně nedokazatelné přesvědčení o náboženské pravdě, vyplývající ze subjektivní situace odcizení a spočívající na fantasticky zkresleném odrazu skutečnosti (přesvědčení o existenci nadpřirozených bytostí a sil, zasahujících do dění v objektivním světě). Jako protiklad vědeckého myšlení se náboženská víra zaměřuje na obsah určitého náboženství, na povahu náboženství reglementovaného spasení jako životního východiska a na normy chování, prohlašované daným náboženstvím (církví) za odpovídající či nutné. Náboženská víra, která svou principiální nedokazatelností poskytuje široký prostor fantazii, vyzdvihuje jednostranně subjektivní motiv nad čin, což se často vnějškově projevuje jako iracionální podtext náboženské víry. Vazba motivu a činu v tomto případě nenaplňuje rámec kauzality, ale stává se sama o sobě vnitřní ideou subjektu, součásti jeho přesvědčení. Přestože dějiny lidstva jsou naplněny bojem mezi náboženskou vírou a věděním a že všechny pokusy teologie o rozumové zdůvodnění této víry ztroskotaly, nelze jednorázově a jednoznačně náboženskou víru oddělit od dosavadní lidské existence. V tomto smyslu zaujala odpovídající pozice materialistická filozofie, která se projevila jako rozhodný zastánce svobody vyznání a autonomie rozumu a vědy.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 9. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: etnická psychologie.