villicus

Antický Řím

[Vilikus, latina], správce statku, ve starověkém Římě obyčejně otrok nebo propuštěnec;, v době feudalismu úředník, jemuž byla svěřena správa knížecího statku. V Čechách měl villicus též soudní pravomoc nad lidmi v okolí knížecího hradu nebo dvorce.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 15. 2. 2007
Autor: -red-