Vikingové

Účastníci pirátských, obchodních a dobyvačných výprav, organizovaných germánskou rodovou a vojenskou aristokracií ze Skandinávie a Dánska v 8. století až v 1. polovině 11. století. Hlavním cílem jejich útoků byla oblast Severního moře (Británie, Irsko, Island, Faerské ostrovy). Při výpravách objevili Grónsko a Severní Ameriku (Vinland). Napadali i pobřeží a oblasti kolem velkých řek franské říše a vytvářeli zde stálé vojenské tábory. Vikingové na Seině obdrželi roku 911 od západofranského krále stálá sídla v Normandii (název podle jejich označení ve franských pramenech Normané, Seveřané), kde vytvořili samostatné vévodství. Odtud podnikali vojenské výpravy proti arabské říši a založili ve Středomoří sicilské království. Jejich vévoda Vilém I. Dobyvatel v roce 1066 porazil Anglosasy a dobyl Anglii. Francouzští a italští feudálové normanského původu patřili k hlavním vůdcům 1. křížové výpravy do Palestiny. Švédští Vikingové ovládli obchodní cesty do arabské a byzantské říše na východoevropských řekách. Zde byli nazýváni Varjagové (zprvu též Rusové). Brzy splývali se slovanskou aristokracií v hlavních východoslovanských centrech (Kyjev, Novgorod) a podíleli se spolu s ní na zformování raně feudálního státu (Rurikovci).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 31. 10. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: Boru, Dublin, Irové, jarl, Litva, Orléans, Skotsko, Spojené státy americké.