věče

[Ruština], lidové shromáždění ve středověkém Rusku, svolávané k posouzení významných záležitostí příslušné pospolitosti. V začátcích ruské státnosti bylo věče využíváno aristokracií k omezení moci knížete. Význam věče stoupl zejména v období feudální rozdrobenosti na Rusi v 11.–12. století. V řadě ruských měst 10.–15.století bylo věče formálně nejvyšším politickým orgánem. Zvláštní význam nabylo v novgorodské a pskovské feudální republice. Scházelo se nepravidelně na stálém, k tomuto účelu vyhrazeném místě, svoláváno zvláštním, „věčevým“ zvonem. Právo účasti na něm měl každý osobně svobodný muž. Věče rozhodovalo o válce a míru, volilo, eventuálně potvrzovalo knížete, přijímalo zákony i smlouvy s jinými státy. Ve většině ruských měst se věče přestalo scházet během 2.poloviny 14. století (oslabení měst a upevňování velkoknížecí moci v důsledku tatarského vpádu). Nejdéle se věče udrželo v Novgorodě (do roku 1478) a Pskově (do roku 1510).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 30. 11. 2006
Autor: -red-