Vánoce

Náboženství

Křesťanské svátky na památku narození Ježíše Krista (25. prosince). Byly zavedeny ve 4. století místo pohanské slavnosti zimního slunovratu, tj. počátku prodlužováni denního světla (kolem 22. prosince). V širším smyslu období náboženských svátků spjatých s tzv. Božím hodem vánočním (25. prosince): Štědrý večer (24. prosince), svátek sv. Štěpána (26. prosince). V církevní tradici trvá vánoční doba od večerní mše svaté, která může být slavena navečer dne 24. prosince (aniž je závazně předepsána) do večera neděle, která následuje po 6. lednu (tzv. svátek Křtu Páně). Ve folklórní rovině jsou Vánoce doprovázeny starými zvyky a obyčeji (krájení jablka, lití olova, pouštění ořechových skořápek po vodě, věštění dívčího osudu z vody pramene, házení střevícem), jejichž dnes již mlhavé mytologické předobrazy spolu s pozdějšími lidovými tradicemi, zejména národů střední Evropy (zdobení vánočního stromku, štědrovečerní obdarování, zpěvy a koledy) vytvářejí svérázný kolorit vánočních svátků jako období klidu, míru a pohody. Z původně ryze náboženských svátků se Vánoce staly hlavním rodinným svátkem v křesťanské části světa.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 12. 2020
Autor: -red-

Odkazující hesla: epifanie.