usměrňovač

Elektrotechnika

Funkční elektrický prvek, který vede elektrický proud pouze v jednom směru (při jedné polaritě elektrického napětí na jeho svorkách). Nejvýznamnější usměrňovače jsou polovodičové i vakuové diody (tzv. kenotrony); dále jsou to usměrňovací výbojky se žhavenou katodou plněné zředěným inertním plynem (tzv. tungary), rtuťovými parami (gazotrony či fanotrony), výbojky se studenou katodou (zejména rtuťovy obloukový usměrňovač ignitron), reléové nebo mechanické usměrňovače; b) funkční celek obsahující jeden i více usměrňovacích prvků, například diod, a produkující usměrněný elektrický proud. Pro malé proudy se usměrňovače zapojují jako jednocestné nebo dvoucestné (jednopulsní, dvoupulsní). Pro velké proudy se používá vícefázové můstkové zapojení. Usměrněné napětí je zvlněné. Velikost zvlnění závisí na zapojení usměrňovače (největší je u jednocestného usměrňovače). K vyhlazení napětí se používají filtry složené z kondenzátorů a tlumivek. U řízených usměrňovačů (s nastavitelnou velikostí napětí) se místo diod používají tyristory.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 15. 8. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: trakční motor.