uran
Anorganická chemie / Chemické prvky
[Podle planety Uran], uranium, U, chemický prvek skupiny aktinoidů, protonové číslo 92, relativní atomová hmotnost 238,0289, teplota tání je 1132°C, teplota varu 3818°C, hustota 19050 kg/m3. Uran byl objeven v roce 1789. Je to stříbrolesklý kov, radioaktivní, nejdůležitější izotopy: 238U s poločasem rozpadu 4,5 . 109 roků a 235U s poločasem rozpadu 7,0 . 108 roků. V přírodě se vyskytuje ve sloučeninách, například ve smolinci, karnalitu. Připravuje se například redukcí fluoridu uraničitého. Za vyšší teploty je chemicky velmi reaktivní. Slučuje se s halogeny za obyčejné teploty, se sírou a dusíkem při 500°C a s fosforem a uhlíkem už při 100°C. Reaguje i s vodíkem za vzniku hydridu, který se za vyšší teploty rozkládá. V jemně rozptýleném stavu reaguje s vodou již za obyčejné teploty. Používá se hl. jako palivo v jaderných reaktorech buď jako tzv. přírodní uran (99,3 % 238U; 0,7 % 235U), nebo jako uran obohacený izotopem 235 do různého stupně. Ve sloučeninách má oxidační číslo II až VI. Sloučeniny uranu: oxid uraničitý UO2 je hnědý až černý prášek, fluorid uranový UF6 se používá pro dělení izotopů uranu.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
1. 9. 2020
Autor: -red-
Odkazující hesla: aeroradiometrická mapa, aktinoidy, astat, promethium, radioaktivita hornin, transurany.
