únik

Psychologie

psychologie spolu s agresí základní technika překonávání náročných životních situací jedincem. Únik může být fyzický (u živočichů útěk, u člověka například útěk z rodiny, izolace, záškoláctví) či psychický (únik do nemoci, negativismus, sebevražda). V širším a poněkud nepřesném pojetí se spojuje únik s obrannými mechanismy, respektive s dvěma základními prvky obrany sebepojetí: s popřením, kterým člověk zkresluje vnější skutečnosti tak, že tyto prožívá jako méně hrozivé, a s vytěsněním, kterým člověk zabraňuje uvědomění obávaných pohnutek a citů. Technika úniku je společností tolerována spíše než agrese, i když nelze vždy hovořit o její vyšší etické hodnotě.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 30. 8. 2002
Autor: -red-