umělé jazyky

Jazykověda

Pomocné jazyky vytvořené pro potřebu mezinárodního dorozumívání; umělými jazyky se zabývali už J. A. Komenský, R. Descartes a G. W. Leibniz, četné projekty vznikaly hlavně od 19. století Nejznámější umělé jazyky jsou koncipovány podle přirozených jazyků, zvláště západoevropských (románských a germánských ), s použitím jejich slovních kořenů a zjednodušené mluvnice; volapük (1879–80, J. M. Schleyer; 1831 – †1912), esperanto (1887, L. Zamenhof), ido (1907, L. A. Couturat), okcidentál (1922, od 1949 zvaný interlingua, E. de Wahli; 1867–19481, noviai (1928, J. O. H. Jespersen), nebo jsou jejich zjednodušením: interlingua (latino sine flexione, 1908, italský matematik G. Peano), Basic English (1929, C. K. Ogden; 1889–1957). Přes poměrné rozšíření, například esperanta, zůstávají hlavním prostředkem mezinárodního styku některé národní jazyky (zejména angličtina).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 8. 2006
Autor: -red-