Turkmenistán

Stát v Asii.
Rozloha: 488100 km².
Počet obyvatel: 4 731 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 9,7 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1991).
Správní členění: 4 provincie a 1 obvod hlav. města.
Hlavní město: Ašchabat 518 tis. obyvatel.
Jiná města (tis. obyvatel): Chardzhev 170, Dažhovuz 124, Mary 105.
Nejvyšší hora: poh. Paropamiz 3139 m.
Významné řeky: Amudarja 2540 km, Mur gab 978 km.
Hlavní etnické skupiny: Turkmeni 73%, Rusové 9%, Uzbekové 9%, Kazaši, Tataři.
Průměrný přírůstek obvv.: 4,0% (1991–96).
Úřední jazyk: turkmenština.
Gramotnost: 98%.
Náboženství: sunnitští muslimové.
Měna: 1 manut (TMM) = 100 tenge.
Hospodářství: méně rozvinuté zemědělství a průmysl, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 940 USD.

Území dnešního Turkmenistánu bylo ve starověku a středověku součástí několika říší, postupně zde vládli Peršané, Parthové, Arabové, seldžučtí Turci a Mongolové. Od 16. století byly východní oblasti země pod vlivem Bucharského a Chivského chanátu, západní část nespadala pod žádnou administrativní správu a byla využívána hlavně nomádskými pastevci. V 19. století bylo území postupně připojováno k Rusku. Po bolševické revoluci v roce 1917 se většina země stala součástí Turkestánské ASSR v rámci RSFSR. Roku 1924 byla vytvořena Turkmenská SSR v rámci SSSR. V roce 1991 byla vyhlášena nezávislost, Turkmenistán byl zakládajícím členem SNS. Roku 1992 byl zaveden prezidentský systém, je povolena jediná strana složená z bývalých komunistů.