triangulace

[Latina], určování polohy důležitých měřických bodů na zemském povrchu zaměřováním trojúhelníkové (trigonometrické) sítě. Astronomickým měřením se určují zeměpisné souřadnice alespoň jednoho bodu trigonometrické sítě a azimut alespoň jedné z něho vycházející strany sítě. Dále se sít zaměřuje úhlově (měří se vodorovné úhly nebo směry v síti – stanovuje se tvar sítě) a délkově (zaměří se alespoň jedna geodetická základna a tím se stanoví délkový rozměr sítě). Triangulace slouží k účelům mapovacím, k vytyčování velkých vzdáleností na zemském povrchu. Měření se redukují z topofrafického povrchu Země na náhradní (referenční) elipsoid a vyrovnávají se metodou nejmenších čtverců. Kosmická (družicová) triangulace využívá jako pomocné cíle umělé družice Země, které se zaměřují opticky, laserově nebo pomocí Dopplerova jevu