trhlina

Technika

Technika známka nesoudržnosti materiálu. Trhliny vznikají při výrobě materiálů nesprávnou konstrukcí (technologií) nebo při provozu účinkem zatížení silami, teplotními změnami, agresívním prostředím. Trhliny jsou nejprve podkritické; namáháním se zvětšují do kritické velikosti, která vede k lomu tělesa. U většiny konstrukcí se trhliny zvětšují únavou materiálu, popřípadě se zvětšuje i rychlost jejich šíření. Podle velikostí jsou mikrotrhliny až milimetrové délky a makrotrhliny, které obvykle vedou v konečné fázi k lomu tělesa. V materiálu působí bariéry proti růstu trhlin, různé podle jejich velikostí (cyklické zpevnění, vyvolané tlakové pnutí), které růst trhliny brzdí nebo jej i zastaví. Nejvíce únavových trhlin vzniká v povrchové vrstvě materiálu, zejména v kořenu vrubů. Podle povahy jsou trhliny křehké (u křehkých materiálů, při nízkých teplotách a při vysokocyklické únavě) a tvárné (v houževnatém materiálu nad přechodovou teplotou při intenzívním plastickém přetváření materiálu). Trhliny se zjišťují defektoskopickými metodami.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 20. 7. 2006
Autor: -red-