toxoplasmóza

Toxoplasmosa – celosvětově rozšířená nákaza zvířat přenosná i na člověka. Onemocnění způsobuje parazit Toxoplasma gondii, který patří mezi prvoky (Protozoa). Řadí se mezi fakultativně heteroxenní kokcídie (podmíněně vícehostitelské). Mezihostitelem může být kterýkoliv teplokrevný obratlovec, tedy i člověk, a proto je onemocnění klasifikováno jako zoonóza

. Definitivním hostitelem toxoplazmy se stává hlavně kočka. Býložraví mezihostitelé se nakazí pozřením oocysty (infekční stádium vývoje) z kontaminované potravy nebo vody. K vylučování infekční oocysty dochází hlavně u koček ve věku tří až osmi měsíců. U masožravců se přenos děje tzv. karnivorismem, tedy pozřením infekčních stádii v syrovém mase. Parazit je schopný přestupovat i přes placentu u březích ovcí, králíků, koz a myší. Napadá všechny buňky kromě červených krvinek a projevuje výraznou afinitu k nervové tkáni. V buňkách se toxoplazma namnoží. Tím buňku zničí a uvolněný parazit napadne další sousedící buňky. Krví se roznáší do všech orgánů a tkání. Klinické příznaky onemocnění závisí na stavu imunitního systému hostitele. U březích ovcí a koz se onemocnění v akutním stádium projevuje zmetáním nebo narozením málo životných mláďat. U psů a koček probíhá toxoplazmóza většinou bezpříznakově. Vyšetřením nakaženého jedince se může zjistit zvětšení mízních uzlin, horečka, apatie, průjem, dušnost a příznaky postižení centrálního nervového systému. U koček se popisuje oční forma, která je charakteristická zánětem sítnice i cévnatky. Klinická forma toxoplazmózy postihuje u lidí častěji děti než dospělé. Nebezpečí hrozí zejména při nakažení gravidní ženy v prvním trimestru těhotenství, neboť parazit prochází přes placentu do plodu. Může dojít k potratu či narození dítěte s kongenitální toxoplazmózou. Ta se projevuje postižením CNS a očí. Onemocnění se výrazněji projevuje jako tzv. oportunní infekce u lidí s méně funkčním imunitním systémem, např. při infekci HIV. K léčbě se používají antibiotika s antioprotozoárním účinkem.