totální divadlo

Architektura

A) nerealizovaný projekt divadelního prostoru, vytvořený německým divadelním architektem W. Gropiem 1927 pro režiséra E. Piscatora (Berlín); variabilní divadelní prostor, jehož technické vybavení dovoluje měnit prostorové vztahy mezi jevištěm a hledištěm (od hloubkového řešení po centrální arénu) a s využitím světelné projekce vytvořit jediný, „totální“ prostor hry; b) termín, označující úsilí o využití všech prostorových, optických a zvukových možností divadla, o záměrné překračování hranic jednotlivých divadelních druhů (divadla činoherního, hudebního, tanečního, loutkového, pantomimy, kabaretu ap.) a jejich vzájemné prolínání nebo syntézu, Smyslem tohoto úsilí je maximální zmnožení jevištních výrazových prostředků (zejména v herecké složce úplné uvolnění aktivity herce – totální herectví) a apelativní nápor těchto prostředků na divákovo vnímání.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 31. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Maurice Béjart.