Togo

Stát v Africe.
Rozloha: 56785 km².
Počet obyvatel: 4906 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 86 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1960).
Správní členění: 5 regionů (21 prefektur).
Hlavní město: Lomé 560 tis. obyvatel.
Nejvyšší hora: Mont Agou 986 m.
Významné řeky: Oti 515 km, Mono 350 km.
Hlavní etnické skupiny: Eweové a Adžové 43%, Temové a Kabrové 27%, Gurmové 16%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 3,2% (1991–96).
Úřední jazyk: francouzština.
Gramotnost: 52%.
Náboženství: animisté 59%, římští katolíci 22%, muslimové 12%.
Měna: 1 BCEAO/CFA frank (XOF) = 100 centimů.
Hospodářství: zemědělství, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 300 USD.

Území dnešního Toga původně obývaly domorodé kmeny – Ewé, Mina a Guin. Od 15. století na pobřeží pronikali Portugalci, které později následovali Britové, Nizozemci a Francouzi. Ve vnitrozemí vznikla v 18. století domorodá království Dagomba a Gondža. V polovině 19. století do země přišli němečtí misionáři, roku 1884 přijalo několik náčelníků na jižním pobřeží německý protektorát. V 90. letech Němci anektovali i sever země. Za první světové války území v roce 1914 obsadili Britové a Francouzi. Roku 1922 Společnost národů zemi rozdělila na 2 mandátní území – východní (pod francouzskou správou) a západní (pod britskou správou). V roce 1946 se Togo stalo poručenským územím OSN opět pod správou obou velmocí. Roku 1956 se Britské Togo stalo součástí britského protektorátu Zlatonosné pobřeží, který v následujícím roce získal nezávislost jako republika Ghana. Francouzské Togo se roku 1958 stalo autonomní republikou v rámci Francouzského společenství, úplná nezávislost byla vyhlášena roku 1960. Do konce 70. let byly u moci vojenské režimy, po období civilních kabinetů se v roce 1991 vojáci opět chopili vlády. Vítězství opozice ve volbách z roku 1994 režim neuznal.