textilnictví

Řemesla a technologie

[Textylnictví], průmyslový obor zpracovávající vlákenné suroviny na příze, tkaniny, pleteniny a speciální výrobky, které též upravuje a zušlechťuje. Textilnictví se dělí podle technologie na obory: přádelnictví, tkalcovství, pletařství, oděvnictví a úpravnictví. Zpracovává vlákna přírodní (rostlinná i živočišná ) a chemická. Podle zpracovávaného materiálu se dělí na obory, bavlnářství, vlnařství, lnářství, hedvábnictví, jutařství aj. Podle technologie se užívají stroje přádelnické (rozvolňování, čechrání, čištění, mykání, česání, soukání, posukování, přástování, dopřádání a skaní), tkalcovské (stav na látky, koberce, stuhy), pletařské (ploché, okrouhlé, punčochové automaty), zušlechťovací (bělicí, barvící, tiskací). – Do textilnictví se zahrnují i jiná odvětví výroby, jejichž surovinou jsou vlákniny a příze z nich vyrobené, například výroba krajek, stuh, prýmků, výšivek, plstí a provazů. – Textilní průmysl patří k nejstarším průmyslovým odvětvím v českých zemích. Textilní manufaktury zde vznikaly od konce 17. století, tovární výroba se rozvinula v průběhu 19. století (severní Čechy, severní Morava, resp. Slezsko, Českomoravská vrchovina). Český textilní průmysl byl výrazně postižen světovou hospodářskou krizí 30. let 20. století. Specifickým příspěvkem českého textilnictví k rozvoji textilnictví světového je zejména bezčlunkový, tzv. tryskový způsob tkaní a způsob výroby netkané textilie, tzv. arachne. Viz také tkaniny.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 15. 8. 2006
Autor: -red-