teorie monopolní konkurence

Ekonomická teorie zkoumající problémy realizace v podmínkách konkurence monopolů, vznikla ve 30. letech 20. století a jejím zakladatelem je americký ekonom E. H. Chamberlin. Podle teorie monopolní konkurence nespočívá podstata monopolu v ovládnutí rozhodujíci sféry výroby nebo odbytu daného odvětví, ale v kontrole diferencovaného produktu (lišícího se od ostatních vlastnostmi, například barvou, způsobem provedení), kterou provádějí velcí i menší obchodnici (včetně pouličních prodavačů). Konkurence vzniká tehdy, jestliže je trh rozdělen mezi vlastníky substitutů diferencovaného zboží, vazba monopolu a konkurence je podmíněna tím, že diferenciace produktů je provázena vznikem jejich substitutů. Tato teorie se zabývá především problematikou tržních vztahů a výrobních činností konkurujících si monopolů v podmínkách masové výroby specializované produkce. Analýzy se provádějí na příkladu jednotlivé firmy usilující o dosaženi maximálního zisku. Představitelé teorie monopolní konkurence využívají teorii výrobních činitelů a teorii mezní produktivity a tvrdí, že objektivní diferenciace produkce různých firem v rámci odvětví může být příčinou relativní samostatnosti individuálních cen v poměru k tržní ceně, tj. přinášet určitý monopolní efekt. Povrchové tržní procesy tvorby cen a zisků se tak vydávají za procesy vytváření hodnoty a zisku, a tím se zastírá podstata monopolního zisku, kterým je nadhodnota.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 13. 7. 2007
Autor: -red-