Tábor

Města a obce

Okresní město v České republice, v Jihočeském kraji, v okrese Tábor. Katastrální výměra 6221 ha, 36680 obyvatel (z toho 22915 v produktivním věku), průměrný věk 36,0 let. Leží na Lužnici. Přírodní rezervace Granátová skála. Historické jádro města leží na ostrožně nad řekou Lužnicí a Tismenickým (Jordánským) potokem, v předhusítském období se nazývalo Hradiště. Nejstarší zprávy z 13. století, kdy bylo zprvu pod panstvím Vítkovců, po roce 1268 je ovládl Přemysl II. Otakar, založil zde hrad (typ francouzského kastelu) a snad i město, královské založení patrně zničeno za odboje Vítkovců roku 1276 až 1278. Ve 14. století doložen hrad Hradiště (dnes Kotnov), který patřil pánům z Ústí. V únoru 1420 ovládli táborskou ostrožnu husité z blízkého Sezimova Ústí (Vanček) a založili zde obec nového typu, nazvanou Hradiště hory Tábor. Tábor představoval v letech 1420-1452 ojedinělé město v tehdejší Evropě, zpočátku byl lidovou komunou založenou na principu spotřebního rovnostářství, postupně se stal jádrem vojenskopolitického husitského svazu táborů a udržel si samostatnou církev a nezávislou politiku ještě dlouho po Lipanech. Nejradikálnější síly však opustily město již na konci roku 1420, v průběhu 20. let se Tábor formoval jako město korporace a od 30. let sílí ve městě sociálni diferenciace. V říjnu – listopadu 1436 vyjednával Tábor s císařem Zikmundem Lucemburským a za uznání jeho vlády získal potvrzení řady svých majetků, roku 1437 obdržel znak a všechny výsady Starého Města pražského. Roku 1438 Tábor podporoval politickou kandidaturu na český trůn a byl neúspěšně obléhán Albrechtem II. 16.8.1447 uzavřel mírovou smlouvu s německým králem Fridrichem III., již získal možnost svobodného obchodu v Rakousku (vývoz sukna). Roku 1452 se Tábor poddal Jiřímu z Poděbrad, vzdal se své liturgie a přijal Rokycanovo kališnictví. Roku 1492 byl u Tábora vybudován rybník Jordán, před rokem 1509 vodárna nad Jordánem. Roku 1547 byl Tábor za účast v odboji proti Ferdinandovi I. Habsburskému zbaven majetku a privilegií (1561 část majetku vrácena). Roku 1582 a 1613 v době moru přemístěny dočasně do Tábora z Prahy ústřední úřady. Po porážce českého stavovského povstání roku 1618-20 hájil Tábor nizozemný oddíl, vzdal se za volný odchod 18. 11.1621. Město bylo podrobeno těžké perzekuci, roku 1625 bylo nuceno přestoupit jako celek ke katolicismu (část obyvatel již dříve město opustila). V letech 1648-1649 byl Tábor dobyt a ovládán Švédy. V letech 1751-1841 byl sídlem krajských úřadů. Od roku 1834 v občasném styku s německým Kostnic. Roku 1903 otevřena první elektrifikovaná železnice ve střední Evropě Tábor – Bechyně. Za nacist. okupace bylo na táborské vojenské střelnici 3.6.–3.7.1942 popraveno 156 vlastenců. Roku 1962 bylo historické jádro Táboru prohlášeno národní kulturní památkou. K nejvýznamějším památkám patří pozdně gotický děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, restaurovaný v 19. století za účasti J. Mockera, pozdně gotická radnice z let 1440-1516 s velkou síní, novogotické úpravy, pozůstatky hradu (Kotnov) a městské opevnění (Bechyňská brána), pozdně gotické a renesanční městské domy, poutní barokní kostel z let 1701-1746.

Vytvořeno: 21. 5. 2000
Aktualizováno: 1. 4. 2021
Autor: -red-

Odkazující hesla: Jan Hvězda z Vícemilic, Klokoty, Tábor.